FRANTIŠEK
IGNÁC TŮMA:
Lectiones ad officium defunctorum
Podrobný popis projektu
Organizátoři
TRIGON- KNIHY s.r.o.
Spolek VALLIS MUSICALIS
Anotace projektu
Nastudování duchovních skladeb z díla F. I. Tůmy (1704-1774), z nichž Lectiones ad officium defunctorum z roku 1746 zazní v obnovené světové premiéře. První z koncertů z plánovaných provedení se koná 7. června 2019 v kostele sv. Antonína z Padovy v Praze 7, Holešovicích. Hudebnímu nastudování předcházela nezbytná práce s archivními hudebninami – rekonstrukce partitury podle originálních partů z fondu několika rakouských klášterů (Herzogenburg, Wilhering) a novodobá spartace včetně počítačové sazby partitury.
Jako dirigent koncertního provedení Tůmových se představí Marek Štryncl (Musica Florea). Vokální sólisté, orchestr i sbor jsou vybráni z řad zkušených interpretů specializujících se na autentické provozování staré hudby.
Koncert je určen široké veřejnosti, díky podpoře projektu Ministerstvem kultury ČR a městskou částí Praha 7 se finanční náročnost projektu neodráží ve výši vstupného: dobrovolné vstupné umožňuje setkání s barokní duchovní hudbou interpretovanou na špičkové úrovni všem zájemcům bez ohledu na jejich finanční možnosti. Zájemcům o podporu akce nabízíme dárcovské vstupenky.
Program
F. I. Tůma: Lectiones ad officium defunctorum, 1746 (obnovená premiéra)
Messa della morte, 1742 (Requiem)
Zdroj pramenů: Archivy rakouských klášterů Herzogenburg,Wilhering
Plánované obsazení
Irena Troupová, soprán (v jednání)
Marta Fadljevičová, alt
Stanislav Předota, tenor (v jednání)
Mitchell Sandler (USA), bas
orchestr 20 hráčů (housle, viola, gamba, teorba,
varhany, cembalo, tympány, clariny, pozouny, flétna)
vokální sbor (Vagantes Praha + hosté)
Dirigent:Marek Štryncl
Cílová skupina
Široké spektrum zájemců o kulturu a vážnou hudbu, posluchači bez dalších omezení. Koncert je určen široké veřejnosti - chceme umožnit setkání s barokní duchovní hudbou interpretovanou na špičkové úrovni všem zájemcům bez ohledu na jejich finanční možnosti.Pokud nám to podpora ze strany MČ P7 a MK ČR umožní, chceme koncert uspořádat tak, aby se finanční náročnost projektu nepromítla do výše vstupného, ideálně se vstupem zcela zdarma.
ČASOVÝ HARMONOGRAM
F. I. Tůma: Lectiones ad officium defunctorum, Requiem
2018 – 2019, III PŘÍPRAVA PROJEKTU
léto 2018 badatelská činnost v archivech rakouských klášterů Heiligenkreuz,Herzogenburg, Klosterneuburg, Wilhering; digitalizace archivních notových materiálů (Martin Konvalinka, konzultace Marek Štryncl)
září 2018 podání žádosti o podporu projektu ve výběrovém dotačním řízení MK ČR pro rok 2018, obor profesionální klasická hudba, celková žádaná částka: 220.000 Kč (z toho 58.000 Kč zamýšleno na podporu koncertu v Praze 7 Holešovicích).
listopad 2018 podání žádosti o podporu projektu v programovém dotačním řízení MČ Praha 7 pro rok 2019, oblast kultura, žádaná částka: 30.000 Kč
do konce roku 2018 rekonstrukce partitury Tůmovy skladby Lectiones ad officium defunctorum z roku 1746
únor 2019 kolace přepisu a rukopisu Lectiones ad officium defunctorum
březen 2019 definitivní smluvní zajištění umělců
smlouvy o pronájmu v místě konání koncertů (Farní úřad u kostela sv. Antonína, Dukelských hrdinů 54, 170 00 Praha 7; Konvent minoritů v Praze, Malá Štupartská 6, 110 00 Praha 1; Římskokatolická farnost – děkanství Kostelec nad Orlicí, Jiráskovo náměstí 71, 517 41 Kostelec nad Orlicí)
2019, IV-VI REALIZACE
duben – květen 2019 hudební nastudování koncertního programu (samostatné vokální a instrumentální zkoušky, korepetice sólistů)
1.-2. června 2019 společná zkouška všech účinkujících
2019, VI PROVEDENÍ
7. června 2019 koncert v kostele sv. Antonína z Padovy, Praha
září 2019 koncert v kostele sv. Jiří, Kostelec nad Orlicí (jednání neúspěšné - zrušeno)
29.září 2019 koncert v kostele sv. Gotharda, Český Brod
28.listopadu 2019 koncert v kostele sv. Petra Na Poříčí, Praha 1
2019, VII-XII DOKONČENÍ
červenec – prosinec zpracování nahrávky pro České muzeum hudby, monitoring ohlasů, zhodnocení projektu
F. I. Tůma: MESSA DELLA MORTE
Jméno Františka Ignáce Tůmy bývá vždy uváděno mezi osobnostmi české barokní hudby na důležitém místě. Pokud nás ale zajímá Tůmova hudba, zjistíme, že si můžeme koupit nebo půjčit jen několik málo edic (zpravidla 50 či 100 let starých). F. I. Tůma má mnoho společného s Janem Dismasem Zelenkou, kolegou o generaci starším a dnes mnohem známějším. Oba patřili k našim prvním krajanům, kteří se uplatnili v evropských metropolích, oba byli na konci života okolím chápáni jako nemoderní, neboť došli k vlastní syntéze pozdně barokní tradice a k dobovým módám se stavěli velmi rezervovaně. Tůmova hudba tedy stále čeká na své "objevení".
Podobně jako většina skladatelů své doby, narodil se i Tůma v rodině varhaníka v Kostelci nad Orlicí. Později mladý Tůma zpíval v Praze u minoritů ve sboru pod vedením Bohuslava Matěje Černohorského a zároveň vystudoval u pražských jezuitů filozofii. Tůma získal v Praze tak dobrý základ, že si jej do své kapely vybral vlivný hrabě Kinský. V roce 1731 už se Tůma podepisoval jako kapelník a skladatel Františka Ferdinanda hraběte Kinského. Ten byl od roku 1723 českým kancléřem a jeho úřad jej nutil přebývat částečně ve Vídni a v Praze. Prestižní služba umožnila Tůmovi nejen živobytí v sídelním městě, ale také možnost dalšího studia. Zaměstnavatel mu umožnil zdokonalit se v kompozici u dvorního skladatele Johanna Josepha Fuxe. Tůma tak dostal příležitost stát se žákem tehdy vyhlášeného mistra klasického kontrapunktu.
Čtyřicátá léta 18. století otevřela novou kapitolu, a to nejen v životě F. I. Tůmy. V roce 1741 umírá hrabě Kinský, téhož roku i Tůmův učitel Fux. Rok předtím zažila Vídeň ještě jeden pohřeb, který ovlivnil běh dějin a sečetl dny Vídně jako barokní metropole. S Karlem VI. vymřela dynastie rakouských Habsburků a s tím se pohnula politická rovnováha v Evropě. Svou nástupnicí v dědičných zemích ustanovil sice nejstarší dceru Marii Terezii, ale sousední panovníci odmítli "pragmatickou sankci" uznat a vznesli své nároky. Marie Terezie tehdy musela ve svých 23 letech hájit své země před vojenským vpádem koalice vedené Francouzi a Prusy. Ve válečném roce 1741 (tehdy Francouzi obsadili Prahu) Tůma uspěl v konkurzu na kapelníka ovdovělé císařovny a české královny Alžběty Kristýny. Ta měla jako vdova po panovníkovi nárok na svůj dvůr, a tedy samozřejmě i na vlastní kapelu. Nemohla být nijak velká, čítala všeho všudy pět zpěváků a dvanáct instrumentalistů, ovšem pod Tůmovým vedením se v ní sešli vynikající hudebníci z tehdejší Vídně. Kapelník Tůma sloužil královně až do její smrti v roce 1750. S jejím dvorem definitivně odešel dvorský lesk rakouských Habsburků. Kapela byla rozpuštěna a Tůmovi bylo poděkováno s bohatou penzí, takže mohl žít ve Vídni jako jeden z prvních "svobodných umělců."
V roce 1768 učinil Tůma krok, který v jeho době nebyl považován za výjimečný. Dal se rozloučit (nikoliv rozvést) se svou manželkou Marií Alžbětou a rozhodl se složit řádové sliby. Ve svých 62 letech se stal členem premonstrátské kanonie v dolnorakouském Gerasu (Geras je dceřiným klášterem založeným ze Želivského premonstrátského kláštera). Řád premonstrátů věnoval už od svého založení velkou pozornost důstojnému slavení liturgie. Zde, v denním kontaktu se zpěvem a biblickými texty, tedy snad uzrávala pozdní díla skladatele, u něhož je právem ceněn mimořádný cit pro zpívané slovo. Z Gerasu se Tůma navrátil do Vídně až jako pacient s tehdy nevyléčitelným zápalem plic, a zde také 30. ledna 1774 zemřel v nemocnici Milosrdných bratří.
Tůmovy skladby v přísném vokálně polyfonním stylu se bez přerušení kontinuity se dočkaly doby, kdy je ocenila estetika 19. století. O vydání některých ukázek z Tůmovy tvorby se zasloužil počátkem 20. Století Otto Schmid (dnes uvedené Requiem k nim však nepatří, skladba je až do dnešní doby dostupná pouze v archivech). Většina hudby Františka Ignáce Tůmy čeká na své znovuobjevení dodnes.
Tomáš Slavický, u příležitosti novodobé premiéry
Tůmova Requiem
na festivalu Musica Figurata v Želivi 2012