Jacob Handl Gallus-Petelin(*1550,+1591) Narodil se v Ribnici ve Slovinsku, působil v kapele benediktinského opatství v Melku, po roce 1570 jako zpěvák při dvorní kapele ve Vídni. Později získal místo u olomouckého biskupa jako regenschori a od roku 1585 až do své smrti žil v Praze, mj. jako kantor v dnes již neexistujícím kostele sv. Jana za Brodem stojícím tehdy na dnešním Anenském náměstí na Starém Městě. Je autorem velkého množství duchovních (mše – např. sborník Selectiores quaedam missae, moteta – sbírka Opus musicum) i profánních skladeb (zejména madrigaly ve sbírkách Harmoniae morales a Moralia) psaných výhradně na latinské texty, většina z nich vyšla tiskem ještě za jeho života.

Orlando di Lasso (Roland de Lassus) (?1532,+1594) byl vlámský hudebník a jeden z nejvýznamnějších skladatelů 16. století. Spolu s Palestrinou tvoří skutečný vrchol polyfonní hudby.

Giovanni Pierluigi da Palestrina (*1525, +1594 ) začínal v katedrálním sboru v rodném městě. Když místní biskup odcházel r.1534 do římské baziliky Santa Maria Maggiore, vzal chlapce s sebou. Kolem r.1545 je P. zpátky jako varhaník a sbormistr, ale v r.1551 se již opět uplatňuje v Římě. Publikuje madrigaly a mše, obstarává hudbu v papežských službách, střídavě působí jak přímo ve Vatikánu, tak jako maestro v římských chrámech, zúčastňuje se reforem církevní hudby po tridentské koncilu. V svém rozsáhlém díle ustavil specifický kompoziční styl, který je jedním z vrcholů renesanční vokální polyfonie.

Tomás Luis de Victoria (1548 – August 20, 1611) was a Spanish composer of the late Renaissance. He was the most famous composer of the 16th century in Spain, and one of the most important composers of the Counter-Reformation, along with Palestrina and Orlando de Lassus.

Hans Leo Hassler(*1564, +1612 ) se narodil v Norimberku, kde také působil jako varhaník. Studoval u A.Gabrieliho.Sloužil na dvoře Rudolfa II., pak v Drážďanech.

Felice Anerio (*1560, +1614 ) se narodil v Římě. Začínal v chlapeckém věku jako choralista v Sixtinské kapli, pro papežskou kapelu později komponoval jako nástupce Palestrini. Působil v Římě jako kapelník, např. ve službách kardinála Aldobrandini.

William Byrd (1540–1623) anglický skladatel.

Peter Philips (1560–1628), anglický skladatel, varhaník, katolický kněz. Tvořil přepisy pro klávesové nástroje.Napsal mnoho sakrálních skladeb.

Carlo Gesualdo, known as Gesualdo da Venosa (?March 8, 1566 – September 8, 1613), Prince of Venosa and Count of Conza, was an Italian music composer, lutenist and nobleman of the late Renaissance. He is famous for his intensely expressive madrigals, which use a chromatic language not heard again until the 19th century; and also for committing what are amongst the most notorious murders in musical history.

Alessandro Grandi (1586-1630), severoitalský skladatel, žák G.Gabrieliho, kapelník ve Feraře, později ve sv.Marku v Benátkách současně s C.Monteverdim, později v Bergamu.

Gregorio Allegri (*1582, + 7.2.1652) italský kněz a skladatel. Studoval u G.M.Naniniho, blízkého přítele G.P.Palestriny. Jako duchovní složil veliké množství chrámové hudby v katedrále ve Fermo a navázal tak roku 1629 kontak s vatikánskými hudebníky v papežské Sixtinské kapli, kde byl vážen až do své smrti. Většina jeho publikovaných skladeb je psána v nastupujícím raně barokním koncertantním stylu ( byl jedním z prvních skladatelů pro sólové instrumenty ), přesto svá díla pro Sixtinskou kapli komponoval v uměřeném palestrinovském duchu. Jeho věhlasné Miserere pak ukazuje přirozené prorůstání zakořeněného klasického způsobu kompozice ornamentálními výhonky slohu nového.

Jan Pieterszoon Sweelinck (1562,1621) vlámský skladatel a varhaník.

Girolamo Frescobaldi (*1583, +1643 ) italský skladatel a varhaník. Narodil se ve Ferraře, kde také studoval u L.Luzzaschi. V r.1607-8 pobýval v Bruselu, pak se stal varhaníkem u sv. Petra v Římě. Střídavě sloužil i na dvoře vévody Ferdinanda II. Toskánského.

Claudio Monteverdi (*1567, +1643 ) se narodil v Cremoně jako syn doktora. Začínal jako malý sborista v katedrále a žák M.A.Ingegneri, byl varhaníkem, violistou a už v 16 letech publikoval duchovní madrigaly. Nastoupil službu u mantovského vévody V.Gonzagy, pro něj zpíval, hrál, komponoval, byl jeho průvodcem ve válečných taženích a později maestrem hudby na jeho dvoře. Po sporu s jeho nástupcem se vrátil do rodné Cremony s v roce 1613 se dočkal nové nabídky. Stal se maestrem hudby Benátské republiky a kapelníkem v chrámu sv. Marka. Jako skladatel vytvořil gigantické dílo, kterým nejenže obsáhl téměř celý současný hudební obzor, ale dokázal být zároveň tradičním i novátorským.

Michelangelo Grancini (1605-1669) Od 17 let hrál jako varhaník v Milánských kostelech a postupoval až na místo varhaníka v katedrálním chrámu v roce 1630, kde působil až do smrti. Napsal veliké množství liturgické hudby, část vydal v Miláně tiskem, velká část je pouze v rukopisech.

Heinrich Schuetz (1585-1672) skladatel, kapelník, zpěvák, varhaník... Studoval mezi 1609-12 v Benátkách u Giovanni Gabrieliho, pak Kassel, Dresden, Kopenhagen... 1629 znovu v Benátkách (asi u Cl. Monteverdi?). Kromě sbírky pětihlasých madrigalů z r. 1611 psal především duchovní hudbu, měl obrovský záběr, obrovskou produkci, různé obsazení. V roce 1627 na text Martina Opitze složil operu „DAFNE", 1623 „AUFERSTEHUNGS-HISTORIE" a 1669 „WEIHNACHTS-HISTORIE"...

Adam Václav Michna z Otradovic (1600 – 1676), český raně barokní básník, skladatel a varhaník. Byl dlouhá léta varhaníkem ve svém rodišti, Jindřichově Hradci, kde měl i dům a obchod s vínem.

Giacomo Carissimi (1605-12.1.1674), ředitel kůru v k. Sv. Apolináře a v Collegium Germano-Hungaricum v Římě, napsal řadu oratorií, motet, mší, z nichž některé byly už za jeho života opsány pro Kroměříž, tam také asi byly provozovány. Některé skladby byly také vydány (už za jeho života) pod jménem jiných autorů, byly různě upravovány, transponovány, atd. Některé skladby ještě nebyly navzdory atraktivitě a kvalitě vydány v moderních edicích, některé odpočívají v Kroměřížském archivu…

Charpentier Marc-Antoine (1634-1704), žil v Paříží, studoval u Carissimiho v Římě. Pracoval pro divadlo i kůry, hlavně jako kapelník v královské Sainte-Chapelle.

Johann Pachelbel (1653-3.3.1706), pocházel z Norimberku, studoval u H.Schwemmera, pobýval ve Vídni, varhaník v mnoha německých městech - Eisenach, Erfurt, Stuttgart, Norimberk.

Dietrich Buxtehude (*1637, +1707 ) se narodil v dánském Oldesloe. Od roku 1668 byl varhaníkem v chrámu Panny Marie v Lübecku. Komponoval vokální i instrumentální díla. Jako skladatel varhanní hudby je považován za významného předchůdce J.S.Bacha.

Johann Jakob Froberger (1616,+1667) byl německý barokní hudební skladatel a virtuos na klávesové hudební nástroje. Patřil k nejslavnějším hudebníkům své doby a ovlivnil prakticky každého velkého evropského hudebního skladatele své epochy tím, že vytvořil žánr suity pro klávesové nástroje a svými mnoha cestami přispěl k výměně hudebních idejí. Za svého života uveřejnil pouze dvě skladby, jeho kompozice se však šířily v mnoha opisech a stal se jedním z nepatrného počtu skladatelů 17. století, kteří nebyli nikdy úplně zapomenuti: Po Händelovi a Bachovi jeho díla studovali dokonce i Mozart a Beethoven.

Georg Muffat (1.6.1653 – 23.2.1704), rakouský skladatel a varhaník francouzského původu. Od roku 1687 dvorní varhaník, od roku 1690 kapelník v Pasově. Autor zvláště instrumentální hudby (orchestrální concerta grossa a suity, varhanní toccaty).

Domenico Zipoli (1688-1726), narozen v italském Pratu, skladatel, v 25 vstoupil do jezuitského řádu, misionářem v Argentině, kde po 8 letech umírá. Skládal v evropském, pak v "misionářském" stylu.

Francois Couperin (10.11.1668-12.9.1733), cembalista a varhaník, dlouho dobu v pařížském kostele Saint-Gervais, vyučoval na francouzském královském dvoře.

Johann Caspar Ferdinand Fischer (9 September 1656 – 27 August 1746) german composer, one of the best composers for keyboard of his day.

Johann Sebastian Bach (March 21, 1685 O.S. – July 28, 1750 N.S.) was a prolific German composer and organist whose sacred and secular works for choir, orchestra, and solo instruments drew together the strands of the Baroque period and brought it to its ultimate maturity. Although he introduced no new forms, he enriched the prevailing German style with a robust contrapuntal technique, a control of harmonic and motivic organisation from the smallest to the largest scales, and the adaptation of rhythms and textures from abroad, particularly Italy and France.

Giovanni Giorgi (*?,+1762) pravděpodobně pocházel z Benátek. Byl knězem. Roku 1719 nastoupil jako kapelník ve sv.Janu na Zábradlí v Římě a měl zde reputaci svrchovaného hudebníka. Začátkem roku 1725 odešel na portugalský královský dvůr do Lisabonu. Donedávna byla jeho díla z velké části byla považována za ztracená.

Antonio Lotti (*1667,+1740) pocházel z benátské hudebnické rodiny. Živil se hudbou nejprve jako zpěvák altista - r.1689, později varhaník - r.1704 a od roku 1736 až do své smrti jako maestro da capella v chrámu sv.Marka. Prošel i kariérou operního skladatele - r.1692 uvedl v Benátkách svou první operu, skládal slavnostní opery pro drážďanský kurfiřtský dvůr i sonáty pro rakouského císaře Josefa I. ve Vídni.

Johan Joseph Fux (1660 – 13.2.1741) rakouský skladatel a teoretik, dvorní komponista císařského dvora.

František Ignác Tůma (*1704,+1774) se narodil v Kostelci nad Orlicí. Studoval pravděpodobně u jezuitů. Roku 1722 již působí ve Vídni jako chrámový hudebník. V letech 1731 - 1742 komponoval a vedl kapelu hraběte Kinského, 1742 - 1751 u Alžběty císařovny vdovy, po jejíž smrti mu její dcera Marie Terezie udělila penzi a Tůma žil ve Vídni jako skladatel a hráč na violu da gamba a theorbu. Zbytek života strávil v klášterech v Rakousku. Jeho díla byla známá na císařském dvoře, byla ceněna Haydnem i Mozartem.
Slavický:Mezi Palestrinou a Mozartem

Georg Philipp Telemann (1681-1767), narozen v Magdeburgu, skladatel, varhaník, kapelnik v Magdeburgu, v Lipsku, ve Frankfurtu a Hamburgu. Úspěchy také v Berlíně a v Paříží.

Wolfgang Amadeus Mozart(27. ledna 1756, Salzburg – 5. prosince 1791, Vídeň)